Sladký dárek

O tom, že miluji winemarket, jsem se tu již zmiňovala. Dnes mi opět dokázali zvednout náladu. Vešla jsem a hned na mě dýchla pohoda - všechny stoly obsazené, všichni úsměv na tváři, všichni se živili něčím, co skvěle vonělo. Já si dala pappardelle na toskánský způsob a samozřejmě deci prosecca - bez toho by to nebyl ten správný oběd. "Ciao!" ozve se za mnou. Ano, je to pekař Piero, líbá mě na tváře a skládá mi poklony..... A už mám úsměv na tváři i já. Pochutnám si do obědě, ale to už mi Piero nese šálek espressa a dezert - Crema pasticerra. "Ho lo stomaco pieno," vysvětluju Pierovi, že už se do mě dezert nevejde. A tak mi ho balí do papírového pytlíku a strká do kabelky. "Mangi a casa," přesvědčuje mě, že si ho určitě dám ráda později doma. A měl pravdu..... Odpoledne přišel hlad (nebo spíš chuť). "Ti voglio bene," řekl mi, když jsem odcházela a mával tak, jak to umí jen horkokrevní italové. A já mám Piera taky ráda. Ňam!