POSTŘEHY Z ITÁLIE IV.

Češka žijící v Itálii Monika Skokanová tentokrát píše o své cestě k italské kuchyni. 

Z italských restaurací v ČR jsem znala v podstatě jen pizzu (přitom moje nejoblibenější byla "hawai" s ananasem, což je v Itálii snad největší hřích, dávat ovoce na pizzu!) a těstoviny převažně s kečupem a nastrouhaným eidamem.

Vůbec jsem neměla představu o tom, že příprava těstovin má svá pravidla a každý tvar těstovin má svou předurčenou kombinaci.

Že krátké těstoviny by se měly podávat s hustou omáčkou, zatimco tenké a dlouhé by měly mít ostatni ingredienty jen na "ovonění" (jako napriklad hříbky nebo škeble). Rozhodně by neměly v omáčce plavat. A o tom, že musí být uvařené "al dente", je zbytečné se rozepisovat.

Kazdopádně námi známe těstoviny Panzani, které nikdy nelepí, tady v Italii neznají.

A mé kulinární trapasy? Proběhly krátce po té, co jsem se za svým tehdejším přítelem přistěhovala do Itálie. První se sýrem Galbanino. Což je výtečný sýr zatavený ve voskové vrstvě a tloušťce asi půl centimetru. Bohužel mi vůbec nedošlo, že by okraj sýru mohl být vosk. Myslela jsem, že je to spíš sýrová roláda, kterou jsem znala z Čech. Takže jsem si kolečko nakrájeného Galbanina nacpala rovnou do pusy (i s voskem):))). Málem jsem se udávila!

Další trapásek nastal u malého sicilského kiosku. Můj přítel si dal foccacciu a colu. Ja pizzu a cappuccino!!!! Měli byste vidět udivený prodavačům výraz.

Cappuccino se totiž v Itálii pije v podstatě jen ráno a jen ke snídani. A dát si cappucino odpoledne a ještě ke slanému pokrmu.....nepředstavitelné!!!! Je zkrátka hned vidět, že nejste "našinec".

Můj další zásadní kulinární omyl byl o řízku. Pohádali jsme se tehdy s přítelem o to, že jsem ho vehementně přesvědčovala, že řízek - je "české" jídlo pocházející z Vídně. Ale rozhodně ne italský.... Nakonec jsem zjistila, že měl pravdu. Zkrátka křupavý voňavý smažený řízek je  "cotoletta alla milanese"  čili kotletky po milánsku. Do Rakouska se dostali díky maršálovi vítězné rakouské armády Radeckému, který recepis přivezl císaři Františku Josefovi I jako dárek.