Míchaná vajíčka? Opečená slanina? Nebo snad párky? To Italové rozhodně nesnídají. Vstávají poměrně časně (typický italský pracovní den začíná v 8.00 nebo 9.00 hod) a rovnou míří do své oblíbené kavárny na rohu. Tam rovnou u barového pultu vypijí své espresso s našlehaným mlékem nebo cappuccino, k tomu rychle přikusují cornetto (italská obdoba francouzské croissantu). A pak letí do práce (i když slovo "letí" asi není pro Italy úplně vhodné:)))) Ve 13:00 mají konečně přestávku - čas na dlouhý oběd (pranzo), který trvá na jihu klidně i tři hodiny. Na malých městech lidé jezdí najíst se (a odpočinout si) domů, ve velkoměstě se usadí v oblíbené restauraci a dopřejí si několik chodů, sklenku vína a samozřejmě espresso po jídle na vytrávení. Od 15:00 hodin opět pracují. Další jídlo je čeká až po pracovní době, tedy kolem 19:00. Ve větších městech, zejména v Miláně, se všichni schází na tzv. Aperitivo - což byl původně drink s malým občerstvením, dnes se bary předhání v nabídce nejrůznějších jídel a dobrůtek. I na malém městě se ono "aperitivo" pěstuje. Ale v mnohem menší míře. Je spíš příležitost zajít na drink (aperitiv) a sejít se se známými či rodinou. Večeře (cena) není tak náročná jako oběd a nikdy se nepodává dřív než po 20:00. A končí jak jinak espressem a digestivem.
I víkendy bývají ve znamení jídla. Hlavně v neděli se sejde velká rodina a hoduje u pozdního oběda až do večera.
A jakto, že Italové nejsou tlušťoši? Hodují s mírou, milují sezónní zeleninu a jedí malé porce - od všeho trochu.
Tutti a tavola - všichni ke stolu! |
Oběd? Venku! |
Skvělá atmosféra v jedné malé ristorante v Římě. Zpívala celá restaurace.
V neděli se schází u jednoho stolu celá rodina |
no taková běžná italská mamma není žádná modelka:-)
OdpovědětVymazat