čtvrtek 12. července 2012

Jak si vybrat dobrou italskou restauraci v Čechách




Připravte se na to, že to bude dlouhé pátrání, někdy možná vyčerpávající a nudné. 
Mě se při mém pátrání staly nejrůznější věci. Když opomenu podniky, kde podávaly pizzu s ananasem nebo měli v jídelním lístku napsáno "Vrtule s boloňskou omáčkou", často se mi stalo, že jsem z restaurace odcházela hladová a navíc naštvaná. Jedna historka mluví za vše - shodou náhod jsem se ocitla v restauraci Corte di Angelo na pražském Andělu. Pizzeria e ristorante..... stojí v jejím popisu. "Máte spaghetti carbonara?" zeptala jsem se rovnou čísníka. "Ano," odpověděl. I tak jsem neměla důvěru a zdůraznila jsem mu, že bych je chtěla na skutečně italský způsob, tedy bez smetany a s čerstvě opečenou pancettou. "Je to možné?" "Ano," řekl zase. Na stole mi nakonec přistaly rozvařené spaghetti, polité asi dvěma deci smetany s pěknou prorostlou anglickou slaninou na vrchu:((((
Zavolala jsem si číšníka a jídlo vrátila s tím, že to není to, co jsem si objednala. Talíř bez řečí odnesl, ale žádnou další náhradu nepřinesl. Nu, vzala jsem ubrousek a napsala na něj v podstatě triviální recept na spaghetti carbonara (se žloutkem, parmazánem a italskou slaninkou). "Pošlete šéfkuchaři prosím," požádala jsem v té chvíli už dost opruzelou obsluhu.
A co následovalo? Nic! Ani omluva, ani vysvětlení. Číšník mi přinesl jen účet. "My prostě carbonara vaříme takhle. Musíme si italské recepty trochu upravovat na český způsob, zákazníkům to takto chutná....!" Na to není co dodat! Proč mají v popisu napsano Ristorante a ne téměř italská restaurace mi je záhadou.....



.... Ale každopádně tahle historka vám ve výběru té správné italské restaurace nepomůže. Nabízím rady, podle kterých poznáte, že vám bude chutnat a dostanete opravdu italské jídlo. 
Většina česko-italský restaurací bohužel nabízí rozvařené těstoviny s nějakou velmi těžkou omáčkou, která má smetanový základ. Dostanete tam také  salát s italským dresinkem "- kdo ví, co to je? 

Tady nejezte! 

První výstražné znamení jsou většinou červeno-bílé a zelené barevné schéma dekorace nebo jídelního lístku. Čím více položek v jídelním lístku, tím hůř. Na klasickém italském menu sice mívají hodně druhů pizz, ale zdaleka ne tolik jako v italsko-českých restauracích. A co se těstovin týče, jestli jich mají víc než deset druhů, otočte se na podpatku. A čeho se ještě vyvarovat (pokud máte opravdu rádi italskou kuchyni, tak jak se vaří v Itálii)? 

- Smažené Mozzarellové koule
- Caesar salát
- Těstoviny Alfredo
- Pizza s čabajkou 
- Pizza s kuřecím masem
- lasagne s kuřecím masem
- vše o u čeho je psáno posypané sýrem (jakým, proč..... aby to nebyl starý dobrý eidam:)))



Tady to vyzkoušejte!
Když v jídelním lístku objevíte následující položky:

Prosciutto e Melone
Insalata Caprese (s Mozzarellou di Bufala)
Saláty, které zahrnují čekanku, chřest nebo avokádo. 
Čerstvé těstoviny a nejen klasické tvary ale třeba tonnarelli, strozzapreti, paccheri
Čerstvé mořské plody
Domáci gnocchi
Pizza z pece na dřevo 
Grilované maso nebo kuře s rozmarýnem
Rozmanité toskánské sušenky podávané jako sladká tečka máčené do vin santo
Domácí sorbety 


Ciao tutti e Buon Appetito!

2 komentáře:

  1. A poradíte dobrou italskou restauraci v Praze? Jinac ty prave carbonara je hodne velky problem najit kdekoliv..ja na ne mam kolikrat chut ale se smetanou a anglickou ani nahodou..!!

    OdpovědětVymazat
  2. haha, hezky clanek!! "nejlepsi" italske restaurace jsou takove, kde servirka pricinlive nabidne "domaci gnoči" a podobne laskominy...:D

    OdpovědětVymazat

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.