Ritorno da Italia - Návrat z Itálie

Je vždy hořký a smutný...... Ale přivezla jsem s sebou spoustu nových receptů. Projela jsem několik Agroturismů - nádherných rezidencí na Toskánském venkově, seznámila se s místními starousedlíky, ochutnala skvělá jídla a hlavně nasávala italskou atmosféru........
Již zítra, až se oklepu z dlouhé cesty přijde na řadu první recept:)))

Bylinky v italské kuchyni

Je těžké si představit italskou kuchyni bez výrazných chutí čerstvých bylinek. Proto, jestli chcete vařit italské jídlo poctivě vysaďte si je na zahradě či terase, ať je máte stále při ruce.

BASILICO (Bazalka)

Bez ní by snad italská kuchyně nebyla italskou kuchyní.
Bazalka původně pochází z oblasti Indie, pěstuje se už od starověku. Do Evropy byla přivezená v 16. století především jako okrasná rostlina. V současnosti ale existuje velké množství odlišných druhů bazalky s rozmanitými barvami listů i květů.

Bazalka je nenáročná na pěstovaní, a můžete jí klidně pěstovat i v interiéru. Miluje slunečné místo chráněné před mrazem a větrem. Vyhovuje jí kyprá, ne příliš suchá půda.
Aby vám rostlina vydržela co nejdéle, tak ji při postupném dorůstání zaštipujte, aby nevykvetla. Odštipujte mladé lístky a vrcholky výhonů, tím začne košatit.

Měla by se přidávat do jídla na poslední chvíli. Vaření totiž zeslabuje její chuť. Stejně tak nepoužívejte ani bazalku sušenou, nemá zdaleka ta výrazné chuťě jako ta čerstvá.

Bazalku je obtížné kombinovat s jinými bylinami, jako je petržel, tymiánu a rozmarýnu. Ale spolu se sýrem, piniovými oříšky, česnekem a olivovým olejem chutná výtečně.... ostatně každé bazalkové pesto (nejlépe doma udělané) je toho důkazem.  Používá se do salátů se zralými rajčaty, k cuketám, mořský  plodů, na míchaná vejce, do polévek a hlavně do  omáček z rajčat.

Těsně před použitím bazalku utrhněte, opláchněte studenou vodou a  lístky osušte. Na bazalku nepoužívejte nůž. Pokud nechcete mít v jídle celé kousky natrhnějte ji ručně.

Zajímavost: V květináči na okně poslouží bazalka jako repelent proti hmyzu.

PREZZEMOLO (Petržel)
V Itálii se občas pro člověka, který všude byl, nevynechá žádnou party a má spoustu přátel používá výraz - Petržel. Protože ta je v podstatě v každém italském jídle.

Petržel používaly pro její aromatičnost už starověké národy. Řekové věřili, že přináší štěstí, zatímco Římané ji zdobily hroby.

Petržel je dvouletá rostlina, ale měla by se používat pouze pro první rok, protože listy druhém roce jsou menší a méně rozvinuté. Na pěstování to není nijak zvlášť náročná bylina. Má ráda světlo, ale nevystavujte ji přímému slunečnímu záření, protože by to vedlo ke žloutnutí listů.

Když mluvím o petrželi v souvislosti s italskou kuchyní mám samozřejmě na mysli tu s plochými listy. Kadeřavá nemá zdaleka takovou chuť a vlastnosti a nedodá jídlu nutnou svěžest.

ROSMARINO (Rozmarýn)
Ač jeho název napovídá, že jde o rostlinku, se kterou nebude snadné vyjít, opak je pravdou. Od starověku je používán jako aromatické koření i léčivka. Byla mu přisuzována čarovná moc. Byl považován za symbol lásky, manželství i nepomíjivosti a v zemích Středomoří je dodnes svatební květinou podobně jako myrta.

Rozmarýn si libuje na světlém, slunečném a teplém stanovišti. Snesl by i chladnější podmínky. Osudným mu ale bývá vlhkost - to pak začne hnít. Chcete-li mít krásnou a zdravou rostlinu, pěstujte rozmarýn v květináči, truhlíku či pěstebním kontejneru. Podle počasí mu můžete zhruba od počátku května do konce září dopřát pobyt na venku. Jen stále dbejte na to, aby půda v květináči nebyla přemokřená (Jakmile hrozí deštivé počasí, měl by rozmarýn najít útočiště pod střechou terasy). Nenechávejte ho stát ve vodě. Zalévejte ho až voda v květináči téměř vyschne.

Vůně čerstvého rozmarýnu? To je třeba italské pečené jehněčí s brambory, pečená zelenina a skvěle chutná i na  focaccie. Rozmarýn v italské kuchyni se velmi a čersvý používá hlavně proto, že je výrazně aromaticky. Jestli chcete mít aromatické pečené maso, paštiku či třeba bramborový koláč, pak zvolte tuhle bylinku.

SALVIA (Šalvěj)
Další bylina, která je vynikající s masovým pokrmům je šalvěj. Šalvěj je hvězdou v italském Saltimbocca. Také je perfektní doplňkem do nádivky pro drůbež, vepřové, telecí a jehněčí maso. Skvěle chutná ve spojení s máslem. V rozpuštěném jí stačí jen povařit a zalít s tím těstoviny. Často se dává do fazolí a na severu ji přidávají i do risott.

Šalvěj je velmi vděčná rostlina, vhodná i pro domácí pěstování v květináči. Vysaďte ji na teplé, slunečné a dobře odvodněné stanoviště. Nesnáší vlhko a zimu, takže hlavně přes zimu jí věnujte větší pozornost. Při správné a důkladné péči může vydržet až 7 let. Konce výhonků také často zaštipujte, budete tím podporovat keřovitý růst.

Nejjednodušší a nejlepší pasta na světě

Na téhle omáčce na těstoviny je nejlepší to, že její příprava je nesmírně jednoduchá.... stačí mít dobré ingredience a úspěch je zaručen. Zkrátka v jednoduchosti je krása.... a tahla pasta to rozhodně potvrzuje, uvidíte!

Ingredience

cca 1 kg rajčat (nejlépe čerstvých, pokrájených, oloupaných ze slupky)

5 lžic másla

1 větší cibule

parmazán

těstoviny (nejlépe penne)

Do hrnce dejte rajčata, másla a na čtvrtky nakrájenou cibuli. Dejte vařit na mírném plameni do té doby, než se tuk začne oddělovat od omáčky. Bude to trvat cca 45...... Při podávání posypte čerstvě nastrouhaným parmazánem..... Neříkala jsem, že to bude jednoduché????:))))

Pozdní snídaně s frittatou

Frittata - je italská omeleta. Ale ne jen tak ledajaká. Sice se též dělá z usměžených vajec, ale její struktura, vzhled i postup při vaření jsou od jiných typů omelet odlišné. Frittata musí být pevná a svou konzistencí spíš připomíná dort. Smaží se velmi pomalu na mírném plameni. Může se podávat teplá nebo vychlazená. Italové si jí dávají jako předkrm nebo si jí připravují na piknik. Já jsem si jí dnes dala k snídani:)))

Ingredience (frittata s cuketou)

Jedna velké cibule

olivový olej

6 vajec

nastrouhaný parmazán

čerstvá bazalka

2 cukety

Na oleji na pánvi poduste nakrájenou cibulku, pak sejměte pokličku a smažte dozlatova. Poté přidejte na kolečka nakrájené cukety, posolte, též smažte dozlatova.
Rozšlehejte vajíčka, přisypte osmaženou cibuli, cuketu, natrhanou bazalku a parmazán a promíchejte. Poté pomalu smažte na másle na dobré pánvi s nepřilnavým dnem. Když vejce pomalu stuhnout a jsou tekutá jen na povrchu, vemte pánev a strčte ji i  frittatou do rozehřáte trouby. Vejce se krásně dodělají a frittata dostane z vrchu zlatavou barvu.
Pokud nevlastníte dobrou pánev je též varianta péct frittatu v troubě, na pečícím papíru v dortové formě. Z pánve má ale samozřejmě klasičtější chuť.


Místo cukety se dají používat nejrůznější ingredience. Já jí posledně dělala ze zbytku vařených brambor.

Klasika? Porchetta!

Porchetta je italská kulinářská tradice. Lahůdka, která se prodává, vaří a přípravuje po celé Itálii. Je to jedno nejrozšířenějších jídel (třeba jako u nás smažený sýr..... i když tohle je podstatně chutnější a propracovanější). Dokonce byla označena za tradiční produkt "prodotto agroalimentare tradizionale" .

O co jde? O skvěle připravené vepřové maso (nebo chcete-li roládu) plnou bylinek a koření. Italové si jí dopřávají s brambory, se zeleninou, ale nejvíc je rozšířená u stánků u silnice, kde se podává nakrájená na plátky ve světlém pečivu. 

Porchetta prý vznikla ve střední Itálii, nedaleko Říma. To ale ostatně není tak podstatné, jako skutečnost, že se s malými obměnami připravuje prakticky po celé zemi stejně. 

Ingredience

cca 4 kg vepřového masa

hrst nasekaných fenyklových semínek

2 chilli papričky (podle chuti můžete dát i víc)

několik bobkových listů

3 stvoly řapíkatého celeru

2 mrkve

1 cibule

7 stroužků česneku

čerstvý rozmarýn

bílé víno (4 dcl)

Jestli si porchettu chcete připravit doma, nejprve si kupte kvalitní maso u dobrého řezníka.  Chtějte kůži z vepřového bůčku, která je  dlouhá a dostatečně široké, abyste do ní mohli zabalit kus vepřové pečeně. Buď poproste řezníka, ať vám bůček rozkrájí tak, abyste to rovnou mohli v kuchyni použít. Pokud máte dobrý nůž zvládnete to i sami.

Takto rozřezaný vepřový bůček nejprve položte kůží nahoru a kůži příčně nařezejte (aby se štává při pečení dostala až dovnitř). Pak otočte,potřete nasekanými ingrediencemi - fenyklem, chilli papričkou, bobkovými listy a citronovou kúrou. Posolte. 

Na bůček položte celou část pečeně a zarolujte. Budete potřebovat provázek na zavázání, aby maso drželo pohromadě. 

Maso přendejte do pekáče a pečte cca 1 hodinu. Potom přidejte do k masu nakrájenou mrkev, cibuli, celer, česnek a rozmarýn. Zalijte cca 4dcl bílého vína. Dejte zpátky do rozpálené trouby a pečte další hodiny či hodinu a půl. 

Podávejte tak, jak máte chuť.... Nakrájejte na plátky a vemte na nejbližší piknik.
Pokud nemáte chuť sami maso péct - určitě jej nezapomeňte ochutnat při nejbližší návštěvě Itálie. Doporučuji u nějakého stánku u silnice. Ale snadno seženete v jakémkoli supermarketu.