pátek 25. května 2012

svátek gurmánů

Dnes začíná svátek všech, kteří milují dobré jídlo, pití a ostatně i skvělou atmosféru u jídla.... Ano, mluvím o prague food festivalu. www.praguefoodfestival.cz



Já mám zamířeno do stanů restaurace Aromi - kde se těším na Černé risotto s rajčatovým tatarákem, navštívím i Boscolo hotel la cucina a ochutnám jejich Telecí ossobuco se šafránovým risottem. A samozřejmě nejsmí chybět zmrzlina Angelato:))))

středa 16. května 2012

Crostini di fegatini

Malé italské topinky, pocházejí z Toskánska a nechybí u žádného drinku:)))) Až ochutnáte, tak si bez nich přátelské popíjení už nedokážete představit.



Ingredience
250 g kuřecích jater
2 filety z ančovičky
1 menší cibule
hrst kaparů



Na olivovém oleji osmahněte najemno nakrájenou cibulku, přidejte filety ančovičky, které nechte rozpustit. Nasypte opláhnuté kapary. Poté už je čas na kuřecí játra, která zalijte ještě trochou bílého vína. Játra osmahněte jen tak, aby uvnitř zůstaly narůžovělé. Na závěr celou směs pomixujte případně propasírujte pasírkou. Hotové italské "paté" natřete na teplé crostini (tedy malé, v troubě upečené plátky italského světlého chleba).



pondělí 14. května 2012

Aperitivo v Praze

Do Prahy se zase vrátil skvělá italská tradice - Aperitivo. Včera proběhlo v café Jericho, a podávaly se jen samé italské lahůdky, včetně chřestového risotta a nepřekonatelného tiramisu. A nechyběly ani typické Aperitivo drinky - Negroni a Sbagliato..... Zase na chvilku jsem se cítila jako v Itálii:))))
O příštím Aperitivu v Jerichu vás určitě budu informovat. Pro dnešek jen pár fotek pro představu a rozdráždění chuťových pohárků:)))








sobota 12. května 2012

Focaccia


Focaccia je tradiční, plochý, "tečkovaný", italský chleba, který má spoustu variací. Peče se s bylinkami, cibulí, masem, olivami..... Ale vždy je na ní kvalitní olivový olej a hrubozrná sůl.



Těsto na Focacciu je podobné jako těsto na pizzu. Také vám k tomu stačí jen mouka, olej, voda, sůl a droždí. Je ale tlustší a pekaři do něj prsty dělají ďůlky, aby tím zachovali chlebu vlhkost a aby se olivový olej mohl vsáknout i dovnitř těsta. V severní části Itálie dokonce do focaccie přidávají  sádlo. Zkrátka co kraj to jiný a samozřejmě ten "zaručeně" pravý recept. Focaccia je roztříštěna do mnoha variant (od tvrdé placky po mastnou jemnou placičku) a dokonce se v některých částech připravuji i focaccia Dolce (tedy sladká), kam se kromě cukru přidávají třeba rozinky nebo med. Další rozšířená varianta je Focaccia Barese, pečená v provinciích Bari, Brindisi, Lecce a Taranto. Obvykle se peče ve třech variantách: klasická focaccia s čerstvými rajčaty a olivami, s bramborovými plátky a bílé Focaccia se zrnky soli a rozmarýnem. 
Italové focacciu milují zejména jako "sendvičový" chléb. 


Facaccia vznikla pravděpodobně již ve starém Římě, a jmenovala se Panis focacius, což byl plochý chléb pečený v popelu ohniště. Základní recept prý pocházel už od Etrusků. 


Rozpis
500 g italské mouky grano tenero
droždí
voda
sůl
olivový olej






Droždí rozpusťťe cca ve sklenikic vody, přelijte do velké mísy. Postupně přisypávejte mouku, dokud nevytvoříte hladké těsto bez hrudek. 












Těsto uhněťťe, přikryjte vlhkou utěrkou a nechce zhruba 45 minut vykynout. Poté přendejte na plech z pečícím papírem, vytvořte rovnoměrnou placku, posolte hrubozrnou solí a polijte kvalitním olivovým olejem. Poté prsty udělejte po celé ploše ďůlky. Nechte péct v troubě rozpálené na 250 stupňů asi 15 minut. 
Pokud chcete vyzkoušet nějakou bohatší variantu, před pečením třeba posypte nasekanými olivami nebo osmaženou na proužky nakrájenou cibulkou.







středa 9. května 2012

Italovo srdce pláče

Včera jsem se ocitla ve čtvrti Strašnice. Měla jsem tam schůzku v pizzeria Imperia v počernické ulici. Už sám název mi napovídal, že to asi bude všechno ostatní, jen ne italská kuchyně.

V "italských" restauracích v pražských Strašnicích to není zdaleka tak veselé, jako v těch opravdových, echt italských.

Cestou tam jsem potkala další dvě pizzerie. Jednu s vtipným názvem Pizzeria & Mexicana Carosello (těžko říct, co měl její majitel za úmysl. Že by nesmyslné propojení italské a mexické kuchyně???? Jeho záměr jsem každopádně nepochopila.
Cestou dál, jen za rohem je stánek Pizza italiana. Obzvlášť mě pobavil název pizzy Pepperony (proč proboha to ypsilon na konci?) a Hermelino (že by se už v Itálii prodávala tato podivná česká napodobenina čehosi? A že by si jí Italové dávali na pizzu? A že by jim chutnalo?.... To je příliš mnoho otazníků ne?
Vrcholem dne byl zážitek z pizzerie Imperia. Po té, co jsem u vedlejšího stolu viděla pizzu s paprikášem, přešla mě jídlo chuť a pro jistotu jsem si objednala jen neperlivou vodu. Zato mé spolustolovníky čekaly velké hříčky, které se bohužel v této restauraci nazývají italskými.
Nejprve přišli lasagne zalité hektolitry smetany, které ještě pět minut neustále bublotaly. Poté cosi, co se nazývalo risotto, ale nepřipomínalo ho to ani vzdáleně. A poté pizza, které by se mohla jmenovat "co dům dal" tedy "che ha dato la casa".
Všem těmto podnikům (a spoustě dalších. Podobných je totiž po celé ČR přehršle) bych navrhovala jedno. Nechte si své menu, pokud má zákazníky, kteří jsou ochotní to pozřít. Ale prosím nedávejte jim italské názvy. Co kdyby se pizza na váš způsob jmenovala prostě PICA, risotto třeba RÍZOTO a lasagne třeba LAZÁNĚ..... Minimálně tím předejdete podobným typům článků.
A nebudete trapní, že si hrajete na něco, co nejste.
P.S : Jen pro informaci - Eidam opravdu není italský sýr

Pro pobavení nabízím kus jídelních lístků




pátek 4. května 2012

ricottové placičky

Tenhle dezert mám ráda hlavně proto, že je lehký, ne příliš sladký a jeho příprava je velmi snadná a rychlá. Připravuji ho pokaždé, když přijde návštěva na večeři, a já nemám čas nic upéct, připravit složitější dezert nebo přiznejme si - jsem líná, obzvlášť když vařím večeři o dvou až třech hodech:))))



Ingredience
250 g ricotty
nastrouhaná kúra z citronu
čtvrt hrnku mouky
2 vejce
2 lžíce lehce rozpuštěného másla



Všechny ingredience důkladně promícháme, aby nezůstaly hrudky a necháme těsto, které by mělo mít hustotu zhruba takovou jako na klasické české lívance, chvíli odležet. Poté smažíme na rostlinném oleji. Hotové placičky můžeme podávat ještě horké nebo studené, vždy zalité medem.
Více o ricottě jako takové určitě brzy napíšu.





úterý 1. května 2012

V centru Prahy jako na italském venkově

Už dlouho jezdím kolem a pokaždé si říkám, že do Alforno Focacceria Italiana na Petrském náměstí zajdu. Vypadá totiž jako vystřižená z italského venkova. A když kolem projdete slyšíte tradiční italské rádio a vůbec to tam voní po italsku.
A včera konečně jsem se přes oběd pohybovala v její blízkosti. A našla jsem i místo u stylových stolečků s kostkovanými ubrusy venku. Zaparkovali jsme naší starou Vespu a usadili se.
Jídelní lístek mě překvapil, protože nebyl dalekosáhle dlouhý, ručně psaný a na něm samá klasické jídla. Překvapil mě i vinný lístek, ale lahev jsem si neobjednala. V tom horku jsem měla chuť spíš na vinný střik, takže jsem si dopřála vino della casa. Ale i to bylo ve své kvalitě překvapivě chutné.



Majitel Gianfranco Coizza se snaží nabízet ryze italskou, nefalšovanou kuchyni. Zatím neumím posoudit, jestli tomu tak opravdu je, ochutnala jsem jen dvě jídla. Ale skutečnost, že je majitel Ital a italští turisté se sem houfně stahují, tomu i věřím.
Kuře alla cacciatora sice chutnalo trochu jinak, než jak ho podle italských receptů dělávám já, bylo obohaceno o olivy a kořenovou zeleninu, ale bylo příjemně svěží. Gratinované penne s rajčatovou omáčkou byly též chutné. Tedy omáčka chutná velmi rustikálně, jednoduše a výborně. Jediné, co mě zklamalo, že jsem se nedočkala domácích těstovin, ale klasických kupovaných. To bych u takového typu podniku nečekala.
Jako dezert jsme zvolili panna cottu...... A ta bylo přímo úchvatná, jen ve dvou jsme měli co dělat, abychom jí snědli.
Zatím nemohu stoprocentně doporučit, na kafe se kvůli času nedostalo a ještě bych tu ráda ochutnala vícero druhů jídla a nechala si namíchat Aperol Spritz.
Každopádně, tento podnik stojí za návštěvu už jen pro tu ryze italskou atmosféru.